2. den.

Ráno se probouzíme asi v 7:00 hodin místního času, u nás v Čechách je už samozřejmě zase odpoledne, nechali jsme se zavézt (zdarma) do jedné z největších půjčoven aut v Americe - ALAMO. Po krátkém vyřizování papírů a zaplacení (jedině platební kartou) jdeme k autu a zíráme, za 212 dolarů na jeden týden před námi stojí menší žihadlo, Suzuki Baleno s 16-ti ventilovým motorem, s automatickou převodovkou a klimatizací (až později v Údolí smrti jsem pochopil, proč jsou jí vybavena všechna auta v Kalifornii a okolí). Nádrž je plná, takže vyrážíme směr vnitrozemí. Pro nás je to jenom fantazie ale v Americe stojí v přepočtu 1 litr benzínu na naše 10 Kč, takže ten nemusíte vůbec počítat, jenom to naléváte do nádrže, je to jedna z nejmenších položek. Trvalo nám 3 hodiny a ujeli jsme 100 kilometrů, než jsme opustili obrovské Los Angeles.

Další cesta nás vedla Mohavskou pouští až k řece Colorádo, za ní jsme si museli změnit čas o jednu hodinu dopředu díky jinému časovému pásmu takže den se nám trochu zkrátil. Vstoupily jsme do státu Arizona a opět jsme projížděli táhlou, nyní arizonskou pouští, museli jsme si hlídat benzín, protože v těchto obrovských končinách není vyjímkou vzdálenost mezi čerpacími stanicemi třeba 100 kilometrů, což ale v Americe neznamená prakticky nic. Když jsme se v podvečer ubytovali asi 5 kilometrů od Grand Canyonu, našeho prvního cíle, zjistili jsme, že jsme ujeli za jeden den rovných 1000 kilometrů. Zde byl vlastně teprve hlavní počátek naší poznávací cesty po národních parcích USA.

Zpět Pokračování ...

Copyright (c) Vladimír Kavka 1998, vladimir@kavka.net